Jako profík

Poprvé co jsem uslyšel, že výjde nová moba hra od společnosti Blizzard, tak jsem se těšil až si jí zahraju. Né proto že bych byl fanouškem moba her. I když jsem hrál dotu, lolko, honko a ... to je asi všechno. Ale protože to bude něco nového co se od zmíněných her liší. A opravdu je to něco jiného i když je to pořád moba.

Člověk se zde nemusí zdržovat žádným nakupováním a řešit to že nekdo umřel. Prostě se vrháte do boje s chutí zabíjet! a zabíjet! a pak utíka a utíkat, aby nezabili vás. :-) Hodně mě ta hra chytla a pochopil jsem to šílenství kolem Leaght of Legends, kde si tím můžete i hezky vydělat. Když vám to jde! Když né, tak jste za "lamu" a nadávají na vás. Kdyby jste si to chcete zkusit zahrát jako nováček tak nemáte v dnešní době moc šancí. Vaši spoluhráči vám tu hru tak znechutí, že málo kdo se k lolku rád vráti. U nové moba hry vzniká logicky nová komunita a příchozí z jiných moba her se těžko přizpůsobují změnám a vrátí se zpět k lolku nebo dotě.

Nová moba hra Heroes of the Storm mě tak chytla, že hodiny utíkaly co jim ručičky stačily. A já pochopil, že se mi otevřela cesta ke slávě a bohatství. Že věnováním všeho mého časi od začátku této hře se můžu dostat na vrchol mezi profesionální hráče a krásně se živit tím co mě bude bavit. Což je jistě sen každého. A tak jsem se rozhodl dát výpověď v práci. Hrál jsem od rána do večera, od večera do rána a skill se mi zlepšoval. Napadlo mě si založit vlastní tým a nespoléhat na to jestli mě někdo vezme milosrdně pod svoje křídla. Udělal jsem si vlastní tým s vlastní vidinou probíhajících tréninků.

Tým 6-7 lidí co ráno vstane, půjde si zaběhat a pak do posilky. Fyzická příprava je důležitá protože pomocí vyplavených endorfínů má člověk hned lepší náladu. Při stresu, nebo špatné náladě se vám moc ve hrách dařit nebude. Dále pak jsme se učili co kde jaký hrdina umí a kombinovali jejich dovednosti v ultimátní komba, který všechny protihráče pohltí a hlavně rozdrtí. Nakonec samozřejmě praktický trénink strávený ve hře. a hurá na celosvětový šampionát zastupující Českou republiku.

Už vám ani neřeknu jestli jsme se dostali do kvalifikace, jelikož mi zazvonil budík a já musel jít zase do práce s pocitem: "Proč se zrovna já musím chovat zodpovědně, nehodit vše zahlavu a jen hrát".

Zezík z Rivie

Nebo spíše Jóžin z bažin, jelikož s vydáním nového zaklínače útočí na mě Geralt ze všech stran. Z reklamních letáků, ze stojanů v obchodech a na internetu. Obzvlášť na YouTube je ho tolik, jako agenta Smitha v Matrixu.

Matně si vzpomínám na to, kdy jsem o zaklínači slyšel poprvé. Vyšel první  zaklínač, pak jsem v knihkupectví narazil na knihy a ještě sem tam někdo měl přívěsek na krku. O zaklínači jsem teda věděl, ale nějak sem se k němu nedostal. Až asi před rokem ( možná o trochu déle ) jsem uslyšel / uviděl první  informace o novém zaklínači, kterého jistě každý fanoušek teď už dávno hraje. Řekl jsem si, že si zahraju předchozí dva díly. Na steamu jsem si teda zakoupil rovnou první i druhý díl a nainstaloval je s tím, že oba stihnu do té doby dohrát. No nedohrál jsem bohužel ani jeden.

První díl se mi moc líbil i když po příchodu do prvního velkého města jsem byl ztracen. Ze zvědavosti jsem tedy odložil jedničku a pustil jsem si dvojku. No tam jsem zkoncil dřív než jsem stihl vůbec začít. Při spuštění úvodního videa jsem hned pochopil, že tady na češtinu nenarazím. I když je dvojka v českém jazyce, tak na steamu je jen v angličtině. (Proč tomu tak je jsem pochopil z jednoho článku v časopisu SCORE o překladu do češtiny ve hrách.) Jelikož má angličtina obsahuje pouze: New game, options,save a loading tak jistě chápete,že nemělo smysl dál pokračovat v příběhovém RPG. Po nějaký době jsem narazil na starší polský seriál Zaklínač (který je dodnes na YouTube) a ten mě do tohoto světa uvedl.

Nový zaklínač vypadá hodně dobře a já přemýšlím, už jen o tom jestli si koupím verzi na počítač, nebo ps4.

Error #1: Hype her

První článek erroru budu věnovat "hypování" (hajpování) her, nebo-li: Přehnané reklamy na hry.

Konečně jsem se dostal k dlouho odkládanému článku.

Pokud sledujete dění ve videoherním světě, jistě víte jak to chodí s novými hrami. Vývojářské studio oznámí vydání nové hry. Poté na vás vychrlí lavinu chvály na jejich hru a vy jakožto fanoušek, nebo milovník buď série, nebo herního žánru, kterého se hra týká jste zavaleni. Jediná možnost jak se z toho můžete dostat je vyhrabat kousek místa, plivnout a kam to padne, tak hrabat na opačnou stranu.

Když výjde oznámení nové hry ať už oficiálně, nebo ne. Tak se toho chytnou herní novináři a začne se spekulovat: "Bude dobrá? Špatná? Uvidíme." Poté s novináři udělají osobně rozhovor, nebo vydají oficiální prohlášení na svém webu. Samozřejmě, že je to super hra s revolučními prvky a nejkrásnější grafikou. První hype ;-) Přidají k tomu obrázky hry z velké většiny upravené, aby bylo vše krásně vidět. Po nějaké době výjde ukázka ze hry buť filmová, nebo gameplay. Druhý hype :-)

No a už se skoro blížíme k vydání, kde je reklama silnější. Zákazníci nervóznější a nasáklí informacemi jak hra bude super. Ještě než hra výjde, dají vývojáři možnost redaktorům si kousek zahrát a řeknou, že to je jen beta verze. Třetí hype :-D Nastává těžká práce recenzentů. Odhadnout z krátké ukázky, kterou jim neservírují zda je hra opravdu tak dobrá jak tvrdí. Stává se často, že člověk unešen pocity má zastřený úsudek. Ať už recenzent napsal cokoli.

  (Buť hru pochválí a je pochválen, nebo hře něco vytkne a je debil.)

 "Hra je super a krásná, už se těším až si jí zahraju. Přečetl jsem si pre-recenzi, tam jí taky chválili,takže to tak musí být!" 

Lavina udeří! Hra výjde a sejme první kupující. Za velké peníze máme dlouho očekávanou hru jako první. :-) Uplyne pár dní a vychází oficiální recenze s hodnocením. (Hodnocení je individuální a každý recenzent by klidně dal jiné.) Také se ozývají první ohlasy hráčů. Po týdnu né-li dříve se ukáže pravda. Hra není tak dobrá jak se říkalo/čekalo. Spoustu bugů, grafika není tak hezká, tak nějak se to i blbě ovládá, nebo zlobí kamera či dokonce příběh (pokud má) není tak poutavý. Hráč je zklamanej a ani hru nedohraje. Hru za kterou dal více než jeden tisíc korun.

Já sem taky podlehl a koupil si hru o které se básnilo a mě nechytla. Každému se nemusí líbit vše co výjde a ja kolem toho "humbuk". Je někdy lepší počkat. Počkat na první ohlasy, videa (let's playe), recenze. A pokud si nejste jistí tím jestli ta hra za tolik peněz stojí, tak si jednoduše počkejte, až půjde s cenou dolů.

Je logické, že každý vývojář bude chválit svojí hru. Vždyť ho ta hra živí. Ale je na Vás jestli sundáte růžové brýle a řeknete si i přez to: "Jo ta hra mi za to stojí!"

ERROR

Je po víkendu a už je tu zase Pondělí ... nikdo nemá rád pondělí ! :D Jelikož jsem se nedostal za celý víkend k počítači a nemohl jsem napsat post, který jsem měl původně nachystaný na sobotu. Tak jsem si řekl: "Napíšu ho v Pondělí." A opět toto není ten článek, který jsem chtěl původně napsat. Měl jsem celý víkend na to co napíšu a jak to napíšu a napadaly mě další a další náměty na posty.

Uvědomil jsem si, že spoustu věcí se také týká toho co se mi na hrách a v herním světě nelíbí.

Napadlo mě, že by z toho mohl být seriál článků "Co je špatně" , ale to nebylo ono to nebyl ten správný název a tak jsem to napsal do googlu. Vyskočily mi články od mateřství až po vládu, ale žádná alternativa. Tak jsem zkusil synonima a hle "kiks" to by nebylo zlé. Najednou jsem si všiml, že googl mi nabízí obrázky s nápisem "ERROR". To je ono! Název dokonale sedí.

Když se hře něco nelíbí, tak vypíše : 

Toto byl úvod k nové sérii článků s názvem ERROR. O mé první nové sérii. 

O tom co se mi nelíbí v herním světě. 

Upozornění: Nejedná se o hate! Hate je nenávistný článek/komentář. 

Za pět minut dvanáct!

Dnes jsem chtěl původně psát o něčem jiném, ale řekl jsem si, že jsou veci které nepočkají.Nebo ano ?

Když jsem včera psal post, tak mi přitom ujel autobus do práce. ( Ano jezdím do práce MHD. )
No nedalo se nic dělat. Chtěl jsem prostě ten článek dopsat a věděl jsem, že to nestíhám. Rozhodl jsem se proto jet autem. Dopadlo to dobře, článek si můžete přečíst v archívu a do práce jsem to stihl.
Co jsem si ale v práci uvědomil, že tahle situace není poprvé a ani nic neobviklého, hlavně u nás hráčů.

Kolikrát jste odcházeli od hry s prstama na klávesnici a tělem otočeným k východu s myšlenkou:

• Zabiju poslední potvoru a půjdu
• Dojedu tohle kolo ...
• Musím dojít k nějakýmu checkpointu ...
• Dojdu dungeon, raid, nebo arénu ...

A kolikrát vám kvůli tomu ujelo MHD, vystydl oběd, nebo ukradli televizi z obýváku. ( No dobře to poslední asi né, obzvlášť pokud máte na ní připojenou konzoli na které hrajete )

Nebo stačí, že po vás někdo něco chtěl z 99% to bývá žena ať už matka, sestra, manželka, milenka, nebo manžel milenky(1%) a vy jste řekli stále stejnou frázi "Ještě nééé", "Ještě pět minut", "Ještě chvilku a hned ho/jí půjdu vyvenčit" Odpově´d: "Už nemusíš vys*al/a se ti do bot" :-)

Zkušeností a příběhů na toto téma má každý jistě dost, ale hlavní je to stihnout včas. Jsou totiž věci které na vás nepočkají ;-)

Já na bráchu, brácha na mě a góóól !!!

Zkončilo nám mistrovství světa v hokeji a ať už to dpodlo jak to dopadlo, tak či tak i kdyby jsme vyhráli, tak by chleba levnejší nebyl.
Ale co se díky mistrovství ledního hokeje zlevnilo bylo NHL 15 a to o 500,-


Už dlouho jsem si říkal, že bych si NHL koupil na Playstationa (dále jen PS ).
Vzpomínám si, jak sme NHL hrál s bráchou na PS jedničce a tato nostalgie mě přivedla k myšlence, že každý hrdý majitel PS by měl mít doma alespoň jednu hru NHL ať už je to rok jaký chce.
Když mi prodavač oznámil, že sleva končí v Neděli (spolu s MS v hokeji) tak sem se rozhodl neotálet a koupit si jí.

Konečně po strašně dlouhé době jsem si NHL s velkou radostí a chití opět zahrál. Chvilku trvalo, než jsem tomu přišel na kloub, ale přihrávka z poza brány na hráče před ní a vypálit na branku, je stále funkční a jistý gól. :-)




Poprvé jsem také okusil kariéru sám sebe, jako hokejisty. No mé výkony spíša vypadají jak z rybníka co máte za vesnicí, než z profesionálního NHL ale tak snad se na mě Jarda zlobit nebude, když mi pokaždé ten puk sebere protihráč. No chce to hold více trénovat a nezlámat si u toho prsty. Konkrétně u mě palce. :-)

Nezbývá než pořídit druhý ovladač a zavzpomínat s bráchou jak jsme se v obýváku proháněli na ledě.

(Sleva byla v obchodu JRC po dobu MS v ledním hokeji)

První post

Úvod, neboli první post je někdy to nejtěžší na celém blogu. Musíte se totiž představit a napsat o čem váš blog bude.
Když napíšu, že to bude herní blog, tak spousta lidí si představí, že se bude jednat jen zas o další popisování her, nebo o psaní recenzí k nim.
To zde nenajdete!
Podíváme se na hraní her jako na životní styl jelikož nás hry všude obklopují.
Ať už jste hráči, nebo ne rozhlídněte se někdy a zjistíte,
 že jedete například autobusem a někdo tam na mobilu,
 nebo tabletu hraje hru, má na sobě tričko s motivem nějaké hry,
 nebo se jen s kamarádem o nějaké hře baví.
Tento blog bude o životě jednoho hráče, konkrétně mě.
 Nic osobního, ale herního.
Co jsem zažil, viděl a co si myslím.

Tak to bychom měli blog a ted něco o mě.
Nečekaně rád hraju hry, jsem pracující člověk a asi čtvrt století je za mnou.
Přezdívku ZEZ mám od roku 2005 a někteří kamarádi mě stále tak oslovují.
Vlastním problémový počítač a ptoto jsem si pořídil PS4.
A v neposlední řadě mám spousty zážitků a nápadů o které bych se s vámi rád podělil
 a proto jsem založil tento blog.

Tak, uff konečně nudný úvod za mnou a teď se vrhnu na tu zábavnější část :-)