úterý 28. června 2016

Návrat ke kořenům

Už je tomu dlouho co jsem na svůj blog psal nějaký ten příspěvek. Je to tak dávno, že si nevzpomínám ani o čem byl, ale je nyní čas opět vypustit špetku mých myšlenek pro lidi který se nudí ve vlaku při cestě do práce, nebo dokonce v práci.

Název příspěvku "Návrat ke kořenům" má hned dva významy. Ten první je tento blog, který jsem začal psát s myšlenkou toho abych dal najevo že hráči her ať už konzolových či počítačových nejsou jen podivíni a popřípadě vrazi jak tvrdí média. Jsme jako fotbalisti, ale místo míče honíme Achievementy ( dosažení herních úspěchů ).
Takže jak vidíte opět jsem začal psát a budu se snažit psát častěji o tom co se mi povedlo, nebo nepovedlo v herním světě. Soukromí nechám pro jistotu v soukromí.
Člověk nikdy neví kdy se proslaví ... tak pro jistotu :-)



Ten druhý význam je ten hlavní který mě donutil napsat těchto pár černých čar a tím je můj návrat k "wowku". Pro neznalé co právě vylezli z jeskyně = World of Warcraft.

Už je tomu tak dávno, že mi to příjde jako půl roku a včera, když jsem se bavil s kolegy z guildy Endless Agony ( seskupení praštěných hráčů schopných obětovat večeři pro postup ve hře ) jsme přišli na to že už jsem nehrál přez rok a půl. Ten čas letí, když se člověk dobře baví. Jak možná mnozí z vás (kdo se zajímá o moje výplody kreativity) vědí, že jsem ten rok a půl strávil s PS4 a začal se více zajímat o hry, plus dění v herním showbiznisu. Tím jsem ztratil povědomí o interním dění ve "wowku" a včera jsem naskočil do rozjetého vlaku, který na nikoho nečeká. Stálý hráči, už jaksi nemají co dělat a já si připadám jak kdybych propadl králičí norou. Kam kliknu, tam novinka! Nový raid, nová lokace, nová jakási tabulka, která udělá to že se bojím na ní kliknout a aby toho nebylo málo tak i když mám maximální úroveň, tak lítám jak osel a zlaťáky jen ze mě lítají na všechny strany abych si nakoupil vše co za dva měsíce nebudu potřebovat. Protože vyjde nový datadisk a jak je zvykem, tak se vše posune. Ani né tak do předu jako dál.
Momentálně se cítím jako chrt který se snaží dohonit králíka na kruhové závodní dráze. Doháním něco co se dohnat ani nedá a to je dosti frustrující.
Naštěstí jsem člověk, který se spokojí s málem a tak si říkám: ,,Doexpím mága a půjdu".
Kam? To teprve uvidíte! :D

ZeZ